Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aplikace retortových hořáků LING do stávajících litinových kotlů

23. 3. 2011

Aplikace retortových hořáků do stávajících kotlů

Jednoduchou úpravou stávajících litinových kotlů na pevná paliva lze získat teplovodní kotel s komfortním automatickým provozem do výkonu až 45 kW (dle typu použitého kotlového tělesa). Ze staršího kotle tak lze získat zdroj tepla s nepoměrně vyššími užitnými vlastnostmi a v neposlední řadě podstatně šetrnější k životnímu prostředí. V takto upraveném kotli lze navíc nadále spalovat také běžná pevná paliva, pro která je dané kotlové těleso původně určeno (kusové dřevo, černé uhlí kostka, koks).

 

prestavba-litinoveho-kotle-ling.png

 

Hořák LING® je spolu s ocelovou nadstavbou umístněn pod litinovým kotlem. U středních článků kotlového tělesa je odstraněno dno (na kterém bývá umístěn popelník) tak, aby spaliny mohly z hořáku jednoduše procházet přes původní rošt a přikládací prostor kotle do výměníku a kouřového hrdla. Zákazník má tak možnost zvolit spalování v automatickém režimu za použití hořáku, kdy je interval přikládání paliva do násypky hořáku cca 1x za 3 dny, nebo klasické spalování s ručním přikládáním paliva do litinového kotlového tělesa.

 

 

Instalace hořáku a úprava kotle

Kompletovat hořák s nadstavcem a litinovým kotlem smí na základě individuální zakázky pouze řádně vyškolená firma. Kotel smí instalovat servisní podnik s platným oprávněním provádět instalaci a údržbu daných spotřebičů. Na instalaci musí být zpracován projekt dle platných předpisů. Umístění kotle, jeho napojení na otopnou soustavu a komín musí být provedeno v souladu s platnými předpisy a s návodem na instalaci daného kotlového tělesa.

prestavba-ling-2.pngLitinové kotle jsou původně konstruovány pro spalování koksu a černého uhlí. Tedy pro paliva, která nemají téměř žádnou prchavou hořlavinu, což je plyn uvolňující se během hoření (ostatně koks se tohoto svítiplynu zbavuje v průběhu koksování uhlí). Tato paliva nehoří plamenem, ale "žhnutím" v násypce. Proto tyto kotle nemají dlouhé cesty pro odvod  spalin (pouze malá komora nad násypkou paliva). 

K zásadnímu přenosu tepla dochází v násypce, kde jsou stěny násypky zahřívány přímým stykem se žhnoucí vrstvou paliva (600- 1000°C). Všimněte si např. , že u samotných litinových kotlů je uváděn nižší výkon a nižší účinnost v případě spalování dřeva. Protože dřevo hoří dlouhým plamenem a k přenosu tepla dochází především v malém výměníku nad násypkou, který je opravdu malý a proto dochází k větším komínovým ztrátám (ztráty vysokou teplotou spalin vycházejících z kotle).  Až v závěru topení dohořívá zbylé dřevěné uhlí, což už je ale málo. Pokud pod kotel dáme podstavec s hořákem, spaliny se ochladí o vodou chlazený rošt a do kotle vstupují již poměrně "studené" cca 200-300°C. Intenzita přenosu tepla mezi spalinami a stěnami kotle je tedy podstatně nižší a tedy i výkon kotle musí být nižší. Pro výkon kotle s hořákem je tedy nutné brát hodnoty o cca 30% nižší oproti hodnotám uváděným pro koks (tedy přibližně hodnoty udávané pro kusové dřevo). Vzhledem k jinému mechanizmu přenosu tepla je nutné si také uvědomit, že kotel je v automatickém provozu schopen vytvořit tepelný spád max.25-30°C (rozdíl vstupní a výstupní topné vody). Pro výstupní teplotu nad 80°C je tedy bezpodmínečně nutné zajistit teplotu topné vody nad 55°C.

prestavba-ling.png

Účinnost a emise

Přestavbou staršího kotle s ručním přikládáním na kotel s automatickým provozem dojde k výraznému navýšení účinnosti spalování, která se v celém rozsahu výkonů pohybuje nad hranicí 80%. Stejně výrazné změny se docílí z pohledu emisí. Pokud při spalování hnědého uhlí, či vlhkého kusového dřeva v ručním provozu velice často vychází z komína hustý tmavý kouř, při spalování uhlí či pelet v hořáku z komína naopak žádný viditelný kouř nevychází (upravené kotle emisně i účinností splňují požadavky na kotle nejpřísnější třídy 3 dle ČSN EN 303-5:2000 ).